Peněžitá pomoc v mateřství PPM




Mateřská dovolená, rodičovský příspěvek, porodné, zákoník práce

Mateřská dovolená a kdy se na ni nastupuje

Mateřská dovolená souvisí s porodem a péčí o narozené dítě a trvá 28 týdnů. Narodily-li se dvě a více dětí, trvá 37 týdnů.

Mateřskou dovolenou nastupuje těhotná žena 6 – 8 týdnů před termínem porodu. Nastane-li porod dříve, než určil lékař a žena (zaměstnankyně) tak vyčerpá méně než 6 týdnů mateřské dovolené, náleží jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů. Ale, vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená ode dne porodu pouze do uplynutí 22 týdnů (v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů).

reklama

Zaměstnankyni, jíž se narodilo mrtvé dítě, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

Mateřská dovolená nesmí být v souvislosti s porodem kratší než 14 týdnů. V žádném případě nemůže končit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Datum nástupu na mateřskou dovolenou

O datumu nástupu na mateřskou dovolenou rozhoduje gynekolog podle stanoveného termínu porodu. Toto datum musí spadat do období 6 až 8 týdnů před termínem porodu.
Formulář o nástupu na mateřskou dovolenou dostane žena od svého gynekologa.

Jakou finanční částku bude žena během mateřské dovolené pobírat

Jedná se o dávku z nemocenského pojištění, tzv. peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM). Dalšími dávkami z tohoto pojištění jsou nemocenské, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Pro všechny tyto dávky platí jednotný způsob výpočtu.

Od 1. 6. 2010 se PPM vypočítává jako 70% z denního vyměřovacího základu. OSSZ vyplácí PPM do 30 dnů po doručení všech dokladů potřebných pro uznání nároku na PPM.

Denní vyměřovací základ se upravuje takto:

  • z částky do 791,- se počítá 100%
  • z částky od 791,- do 1186,- se počítá 60%
  • z částky od 1 186,- do 2 371,- se počítá 30%
  • k částce nad 2 371,- se nepřihlíží

Denní vyměřovací základ se zjišťuje tak, že se vyměřovací základ za rozhodné období (většinou předchozích 12 měsíců) dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nezapočítávají se kalendářní dny nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží mzda, dočasná pracovní neschopnost, v níž náleží náhrada mzdy, nemocenské, PPM nebo ošetřovné.

Maximální výše PPM je 28 890,- / měsíc (30 dnů).

Minimální výše PPM je 7 600,- / měsíc. Vyjde-li PPM nižší, má rodič nárok na doplatek do výše RP, tedy do 7 600,-.

Vznikne-li zaměstnankyni, v době trvání pracovního poměru, nárok na další PPM (do 4 let od první PPM), použije se pro výpočet další PPM denní vyměřovací základ rozhodný pro první PPM, upravený podle právě platných zákonů.

Výši dávek z nemocenského pojištění si můžete vypočíst na kalkulačkách MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/4215

Peněžitá pomoc v mateřství

Aby žena měla nárok na PPM, musí splňovat následující podmínky:

  • Je-li zaměstnankyní, musí se před porodem alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech účastnit na nemocenském pojištění (včetně trvání ochranné lhůty a pobírání nemocenského až do začátku šestého týdne před stanoveným dnem porodu). Byla-li jí PPM v zaměstnání přiznána, nesmí v tomto zaměstnání již vykonávat práci.
  • Je-li OSVČ, musí se alespoň 270 dnů, z toho 180 kalendářních dnů v období jednoho roku před porodem účastnit na nemocenském pojištění (zaplatit pojistné). Během PPM nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Pokud žena nesplňuje oněch 270 dnů placení nemocenského pojištění, ale nemocenské pojištění si platila kratší dobu, má nárok na nemocenskou dávku 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu.

Nárok na PPM má i otec dítěte, a to od 7. týdne po narození dítěte. Otec může o PPM žádat na základě písemné dohody s matkou, ve které se ona sama vzdává nároku na pobírání PPM.
V péči o dítě – i v pobírání PPM se mohou rodiče dítěte střídat (od 7. týdne po narození dítěte).
Od ledna 2008 nemají nárok na PPM ženy, které byly před nástupem na MD vedené v evidenci Úřadu práce. Ihned po porodu dostanou Rodičovský příspěvek – pomalou čtyřletou variantu, tzn. 7 600,- do 21 měsíců věku dítěte a poté 3 800,- do jeho 4 let.

Kdo mateřskou vyplácí? Kde se o ni žádá?

Od 1. 1. 2009 vyplácí nemocenské dávky, tedy i PPM, pouze Okresní správa sociálního zabezpečení. Dávku vyplácí do 1 měsíce po dni doručení žádosti na OSSZ.

Žena OSVČ hlásí nárok na mateřskou dovolenou na příslušné OSSZ, která jí vyplácí dávku dle dosavadní výše pojistného, které si žena platila. Pokud je tato peněžitá pomoc v mateřství nižší než životní minimum, část do životního minima jí dorovnává Odbor státní sociální podpory při Úřadu práce v místě trvalého bydliště. Musí kontaktovat oba úřady, nejdříve Městskou správu soc. zabezpečení, kde jí vystaví potvrzení pro Odbor státní sociální podpory. Pokud si žena neplatila nemocenské pojištění, bude od porodu pobírat přímo rodičovský příspěvek, a to v pomalé čtyřleté variantě.

Pro zaměstnankyně, kterým skončil pracovní poměr v době těhotenství (nezáleží na tom, zda byl na dobu určitou, neurčitou nebo skončil ve zkušební době), platí šestiměsíční ochranná lhůta (180 kalendářních dnů) – mají nárok na nemocenské i PPM. V případě, že zaměstnání trvalo méně než 180 dnů, je ochranná doba stejně dlouhá jako délka trvání zaměstnání.

Po mateřské dovolené následuje „dovolená“ rodičovská. Je nutné o rodičovský příspěvek požádat, nebo je vyplácen automaticky?
O rodičovský příspěvek (RP) si žena musí požádat sama, nejlépe před koncem Mateřské dovolené.
Žádost se podává na Úřad práce – Odbor státní sociální podpory, pod který podle trvalého bydliště spadáte.
V rámci jedné rodiny nelze pobírat současně PPM a RP. Přechodný měsíc (měsíc, ve kterém končí PPM a začíná RP) zákon upravuje tak, že nárok na dávku RP vzniká pouze tehdy, je-li RP (nebo jeho poměrná část v daném měsíci) vyšší než PPM.

Mateřská dovolená u studentek

Nový zákon platný od ledna 2009 přinesl v tomto změnu – studentka se již nebere jako osoba nemocensky pojištěná ani pro nárok na PPM.

Ode dne porodu má nárok na Rodičovský příspěvek v 4leté variantě.

Výjimkou jsou studentky, které úspěšně ukončily studium a počátek 6. týdne před stanoveným termínem porodu připadne do 270 dnů od jeho ukončení. V takovém případě se doba studia na střední, vyšší odborné či vysoké škole do doby účasti na nemocenském pojištění započítává.

Mám v souvislosti s porodem a péčí o dítě nárok ještě na nějaké další sociální dávky?

Splňujete-li podmínky dané zákonem, můžete si požádat o Porodné. Zároveň si můžete zažádat o vyplácení Přídavku na dítě. Nárok má každé nezaopatřené dítě do 26 let, žijící v rodině, jejíž rozhodný příjem nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Pro výpočet dávky se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte (platné od ledna 2008):

  • Dítě do 6 let: 500,- Kč/měsíc
  • Dítě ve věku 6 – 15 let: 610,- Kč/měsíc
  • Dítě ve věku 15 – 26 let: 700,- Kč/měsíc

Porodné

Od 1. 1. 2011 vzniká ženě nárok na porodné pouze v případě porodu prvního, živě narozeného dítěte. Další důležitou změnou je posuzování příjmu rodiny.

Výše porodného:

  • 13 000 Kč rodina s prvním živě narozeným dítětem
  • 13 000 Kč osamělá matka s prvním živě narozeným dítětem
  • 19 500 Kč rodina s prvními živě narozenými dětmi (dvojčaty, trojčaty)
  • 19 500 Kč osamělá matka s prvními živě narozenými dětmi (dvojčaty, trojčaty)

Podmínky přiznání porodného:

  • Příjem rodiny nesmí být vyšší než 2,4 násobek životního minima. Pro stanovení životního minima se přitom započítává i narozené dítě/děti.
  • To znamená, že na porodné u prvního dítěte dosáhnou pouze rodiny s příjmem pod 16 992 Kč měsíčně (matka a otec žijící ve společné domácnosti bez dalších osob kromě narozeného dítěte). Příklad výpočtu (2 880 + 2 600+ 1 600) x 2,4.
  • U matky samoživitelky se hranice snižuje na 10 752 Kč, tj. (2 880 + 1 600) x 2,4.
  • Do limitu čistých příjmů se počítají nejen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, ale také sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či výživné

Zákoník práce – Pracovní podmínky těhotných žen a matek

Pracovní podmínky žen

§ 150 Zákazy některých prací
(2) Ženy nesmějí být též zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány ženám, které kojí, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
(3) Těhotná žena nesmí být zaměstnávána též pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě. To platí obdobně o ženě, která kojí a matce do konce devátého měsíce po porodu.

Pracovní podmínky těhotných žen a matek

§ 153 Převedení na jinou práci
(1) Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu a ženách, které kojí.
(3) Dosahuje-li žena při práci, na níž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku, než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.

§ 154 Pracovní cesty a přeložení
(1) Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit ji může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let.

§ 155 Rozvázání pracovního poměru
Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři roky jen zcela výjimečně v případech uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) a b) a v § 53.

§ 156 Úprava pracovní doby
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám žen pečujících o děti.
(2) Požádá-li žena pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 86); přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušným odborovým orgánem.
(3) Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok, prací přesčas.

§ 161 Přestávky ke kojení
(1) Matce, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.
(2) Matce, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce šestého měsíce jeho věku.
(3) Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zdroje

http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/materska-dovolena.html#materska1

http://www.naseporodnice.cz/porodne-pro-rok-2010-a-2011.php

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakprace/cast2h7.aspx


Přidejte svůj komentář a diskutujte s ostatními

*

Chci e-mailem zasílat upozornění na nové komentáře.
Můžete se přihlásit ke sledování komentářů přímo, bez odeslání komentáře.

Kolik je 4 + 2 ?
Please leave these two fields as-is: